Závěr školního roku u Modrásků  byl naplněn mnoha aktivitami.

Modrásci  se vydali na kolech na dopravní hřiště do Poličky. Páťáci vyjeli na cyklovýlet do Martinic a Proseče.  Společně se všichni zúčastnili projektového dne, který byl zaměřen na finanční gramotnost. Finanční poradce p. Mužík je seznámil s informacemi z oblasti finanční gramotnosti. Děti se prostřednictvím her, soutěží a pracovních listů seznámily,  jak správně hospodařit s penězi. Další projektový den si děti vyměnily role a staly se učiteli tělesné a výtvarné výchovy, přírodovědy českého jazyka a matematiky. A jako poslední akci v tomto nelehkém školním roce děti vyrazily na výlet do okolí Skutče, kde si prošly Žulovou stezku.  Všichni se už těší na vysvědčení a hurá na prázdniny…….

ŠL.

Rozloučení s páťáky

V pátek 25.6. se páťáci společně s rodiči, sourozenci, babičkou a dědečkem sešli na školní zahradě.

V totemové zahrádce složili svůj třídní totem, jako vzpomínku na svá oldřišská školní léta a opekli si buřty. Pak se společně s odvážnými rodiči a sourozenci vydali na večerní výšlap na Lucký vrch.  Posilněni brambůrky, nanuky a kofolou se za soumraku všichni vrátili za zpěvu Toníka a dětí do školy. Ve škole si děti zahrály noční schovávanou, koukly na film a po půlnoci spokojeně usnuly. Ráno na děti čekalo čerstvé pečivo a dobrý perník, uklidily a rozešly se domů.

Páťáci, bylo to s Vámi super!

ŠL.

Výlet k pomníku

Vše začalo tím, že jsme se ráno v 8:00 sešli u školy. Když jsme byli všichni, tak jsme šli asi půl hodiny směrem na Lucký vrch. Pan ředitel se nás ptal na otázky typu: Co je to za kytku? Vyšli jsme na kopec a tam jsme se pokochali krásným výhledem. Došli jsme k pomníku, přečetli jsme si, co na něm bylo napsané. Šli jsme si sednout a zapálit oheň. Opekli jsme si špekáčky a marshmallowny. Pan ředitel vymyslel, že si zahrajeme na schovávanou. Začali jsme hrát, když jsme dohráli, tak jsme uhasili oheň. Šli jsme na cestu, po které jsme došli ke kravínu. Rozloučili jsme se se spolužáky a odešli jsme domů.                                                                                                                                                    Bára Škraňková                                                                                                                      

         V úterý 27.4. jsme se školou šli na vlastivědný výšlap k pomníku. Než jsme vyrazili, tak nám pan ředitel řekl, kam půjdeme. Konečně jsme vyrazili. Chvíli jsme šli a koukali se na okolí. Konečně jsme zahlédli pomník. Byl docela starý a nedalo se pořádně přečíst, co je tam napsáno. Něco nám k tomu pan ředitel řekl a šli jsme se do lesa nasvačit. Když jsme se nasvačili, pan ředitel nám řekl něco o  druhé světové válce.  Posbírali jsme větvičky na oheň a šli si opéct špekáčky. Já jsem nic neopékala, protože jsem na to neměla chuť. Když jsme doopekli, hráli jsme na schovku. Já s Kačkou jsme nehrály, tak jsme se procházely.Po schovce jsme uhasili oheň a šli zpátky do školy. Po cestě jsem si povídala s Kačkou. Byli jsme se kouknout i na krávy. Pak jsme došli ke škole a šli jsme domů.                                 Karolína Křížová

 Výlet

Ve středu 28.4. nešla elektrika. Se školou jsme šli k pomníku z druhé světové války. Před školu jsme se sešli. Pan učitel nám dal mapu a vedli jsme ostatní.  Když jsme došli k pomníku tak jsme si dali svačinu. Pak nám pan učitel vyprávěl o první světové válce, kdo byli fašisté a kdo rudí bratři. Kluci z páté třídy šli udělat klacky na buřty. Mezitím pan učitel zapálil oheň. Opekli jsme si buřty  a snědli je. Pak jsme hráli na schovku.  Dohasili jsme oheň a cestou zpátky jsme se stavili v kravíně. Výlet se mi moc líbil, chtěl bych se tam podívat znovu.                                                                                 Jan Votočka                                                 

Ve středu 28. 4. 2021 jsme šli celá škola na výšlap. Cesta tam byla okolo 2 km. Já a Honzík jsme byli vůdci cesty. Po chvíli jsme došli na místo, kde byl pomník. Na pomníku bylo napsáno: ,, K památce rudým bratrům, kteří byli zavražděni fašistickými vrahy, zemřeli abychom my žili." Bylo to moc hezké, protože bojovali za nás a né za slávu. Po přečtení památky jsme se šli nasvačit. Když jsme dojedli, tak nám začal pan učitel vyprávět o válce. Já, Davča, Honzík a Luky jsme vyrobili pruty na opékání buřtů. Na opečených buřtech jsme si moc pochutnali. Po dojezení jsme šli hrát na schovávanou. Začal pikat pan učitel. Zapikal hodně dětí, mezi nimi jsem byl i já. Dvě děti ho zapikaly, a ostatní to nestihly. Po dohrání schovky jsme já, Toník, Davča, Luky a Honzík uhasili oheň. Ostatní se vydali na cestu dříve, ale my jsme je předhonili. Když jsme došli ke škole, většina dětí se rozešla domů. Tento výšlap se mi líbil a dozvěděl jsem se informace o památce.                                                                                                                                        Matyáš Kvapil

Ráno s celou školou jsme se sešli venku. Pan učitel nám vyprávěl o druhé světové válce, bylo to moc zajímavé. Hned poté jsme vyšli. Šli jsme přes Agrodílnu a přes katr. Jak jsme došli, podívali jsme se na pomník a poté se šli nasvačit. Jak jsme se nasvačili, tak jsme se všichni šli vyfotit k pomníku. Holky rozdělávaly táborák a kluci šli najít klacíky na opékání buřtů. Hned poté jsme šli opékat buřty, já jsem si opekl i marshmallowny. Jak jsme si všichni opekli a snědli buřtíky, tak jsme hráli hru na schovávanou. Pan učitel pikal do sta. Já s Adélkou jsme jedinní pana učitele zapikali, moc mě to bavilo. Jak jsme dohráli, tak jsme šli uhasit oheň a vydali se domů. Výšlap se mi moc líbil a těším se na další výlet.                                                                                                                             David Felcman

Vlastivědná vycházka II.  na místa spojená s 2. sv. válkou.

Přestože situace v letošním školním roce, kdy výuka probíhala distančním způsobem, není jednoduchá a máme co dohánět, rozhodli jsme se uspořádat další vlastivědnou vycházku. Tentokrách  do Borové k Výbuchu. Neměli bychom totiž zapomínat na naši historii a její významné události. Navíc si při těchto aktivitách děti prohlubují sociální kontakty a poznávají nejbližší okolí svého domova. Čtvrteční den, kdy v Oldřiši probíhala odstávka elektrického proudu, byl ideální příležitostí. 

Starší školáci s panem ředitelem vyrazili brzy ráno na kolech přes Borovou k pomníčku U Výbuchů. Cestou připravili úkoly pro mladší školáky, kteří se vlakem přesunuli do Borové a pak už pěkně po svých následovali své starší spolužáky. Cesta lesem nám příjemně ubíhala.

Jaké bylo naše překvapení, když u pomníčku stál jen pan ředitel a oznámil nám, že se ostatní ztratili při hře někde uprostřed lesa.  Po usilovném pátrání se nakonec všichni našli. Pověděli jsme si, proč se toto místo jmenuje U Výbuchu a jak souvisí s 2. světovou válkou, posilnili jsme se výbornými hamburgery, které nám připravily paní kuchařky naší jídelny.

Cyklisté se vydali přes Žižkov, Blatiny a Bukovinu do Borové, aby zde navštívili místní hřbitovy a našli další místa se vztahem k válečnému období. My mladší jsme se vraceli přes lanový park, kde jsme se patřičně vyřádili, na vlak do Borové. Počasí nám v letošním deštivém jaru  výjimečně přálo a výlet jsme si všichni moc užili.
 

Změny v provozu školy od 17. května 2021

Ministerstvo zdravotnictví novelizovalo mimořádné opatření a Ministerstvo školství  po jednání vlády ČR vydalo nové závazné pokyny k provozu škol. Informuji Vás o změnách, které se naší školy dotýkají a vstupují v platnost od pondělí 17. 5. 2021.

1. Vyučovat se bude opět podle původního rozvrhu hodin  ze září 2020. Ročníky a třídy mohou tedy být opět spojovány. 
2. Tělesná výchova venku je povolena. Uvnitř jen drobné pohybové aktivity.
3. Provoz školní družiny  pro všechny žáky přihlášené  v září, a to bez omezení a v původním rozsahu (od skončení výuky do 15:30). Řídit se budeme zápisními lístky ze září. V případě změn v docházce se obracejte na paní vychovatelku a změny je nutné  oznámit písemně.
4.  Obědy budou ve školní jídelně také bez omezení. Kdo si přechodně obědy odhlásil, zkonzultuje případné změny s vedoucí stravování paní Kvapilovou.
5. Budova školy bude i nadále otevřena od 7:30 hodin.
6. Kroužky nebudou fungovat.
7. Pitný režim nelze zajišťovat.
8. Pravidla pro testování se nemění – každé pondělí (či při nástupu do školy) od 7:15.
9. Ve vnitřních prostorách školy se stále povinně používají respirátory, nanoroušky či roušky chirurgické. Nestačí roušky textilní!
10. Ve venkovních prostorách (vycházky, přestávky, zahrada, hřiště,…) se roušky používat nemusí, pokud budou zachovány rozestupy.
11. Vstup do budovy je nadále povolen pouze žákům a zaměstnancům školy.
12. Stále platí nutnost neposílat děti s příznaky nemoci nebo při podezření z kontaktu s nakaženou osobou do školy.
13. Hygienická opatření trvají.

Věříme, že se situace z hlediska „covidových“ opatření bude uklidňovat a do konce školního roku už setrváme minimálně v tomto režimu.  Bude-li stav ještě lepší, jistě se nikdo z nás zlobit nebude. 

Děkuji všem dětem i rodičům za respektování častých změn a úprav i za dodržování  hygienických pravidel. I díky tomuto máme ve škole minimální nemocnost a nenastala nutnost třídy či školu uzavřít.  Ať nám toto vydrží i po zbývající část školního roku. 

Všem přeji hezké jarní dny a stálé zdraví.                                       

Vlastimil Vajs – ředitel školy

PŘINÉST STARÝ PAPÍR MŮŽE KDOKOLI Z OLDŘIŠE I OKOLÍ.

Papír budeme vybírat v pergole na školní  zahradě  ve dnech 25. a 26. května, vždy od  13:00 do 16:00 hodin. Po předchozí domluvě (tel. 739 593 139) je možný i jiný termín a čas.  Brána bude otevřena i pro vjezd aut.

Sbírat můžeš papír všech druhů: 1) KARTON 2) NOVINY, LETÁKY, ČASOPISY, KANCELÁŘSKÝ PAPÍR 3)  STARÉ KNIHY 4) SMĚSNÝ PAPÍR.

Papír ti zvážíme a zaznamenáme jeho hmotnost. Vítězové získají odměnu. Výtěžek bude  použit jako příspěvek  na školní výlet či jinou akci školy. Věříme, že každý udělá něco pro ochranu přírody.

Budeš nejlepším sběračem naší školy? Zkus to!

Pomníček "U vojáčků".

Ve středu jsme se za větrného počasí vypravili na vycházku. Krátkou, ale pořád do kopce! A nikdo ani nebrblal ani se "necoural". Všichni jsme si uýívali pobytu v přírodě a těšili se ze vzájmené přítomnosti kamarádů ze všech tříd. To už jsme dlouho nezažili - covid nám podobné radosti na více než rok nedovolil. 

Ale dnešní den jsme si užili. Cestou jsme si povídali o rostlinkách, o elektrickém vedení, které se právě opravuje, užili jsme si krásné rozhledy a seznámili se vzdálenými místy v okolí Oldřiše a  Borové, učili se orientovat v terénu a pojmenovávat osady a místa, která vidíme.

V cíli cesty jsme si ukázali malý pomníček, s pamětní deskou, který je věnován památce vojáků, kteří osvobozovali  na přelomu dubna a května 1945 i naše okolí. Popovídali jsme si o vzniku a průběhu druhé světové války a připomněli si odkaz míru, spolupráce a vděčnosti, který je platný i pro dnešní dobu.

Poté jsme si sami připravili ohniště, dřevo i pruty na opékání buřtíků. Některé děti si poprvé v životě samy opekly uzeninu a poobědvali v trávě. Zahráli jsme si krátce na schovávanou v blízkém lesíku.  Nakonec jsme pečlivě  uhasili ohniště  a vydali se na zpáteční cestu. Jedinou významnější zastávkou bylo zemědělské družstvo, kde jsme si pohladili krávy a popovídali si o firmách v areálu družstva.

A co děti? Řada dětí měla velmi slušný přehled o období 2.SV a hlavně měly zájem se něco nového dozvědět. Trochu jsem byl překvapen, že většina dětí nikdy nebyla nejen o památníku, ale nebyly ani na žádném z míst, kudy cesta vedla. Škoda! Je tu tolik hezkých míst!  Pochválit musím i ty nejmenší. Nejen za vědomosti, ale i za diskusi a také za práci při sbírání paliva nebo přípravy ohniště.  Velcí Modrásci zase nařezali pruty na opékání a nakonec perfektně uhasili a rozebrali ohniště. Udělali nám všichni radost svojí pracovitostí a také ukázněností.  No, všichni!  Bylo tu několik málo jednotlivců, kteří neměli zájem vůbec o nic - ani o pohyb, ani o informace, ani o hru  a už vůbec ne o pomoc a práci. Naštěstí byli v naprosté menšině. Tak snad příště!  

A příště určitě zase někam vyrazíme. Nejstarší už se těší na slíbený výlet na kolech a pro malé také něco vymyslíme.                                                                                                                                     Vlastimil Vajs